Vhodné klávesy jsou jedním ze základních (nejen vizuálních) kamenů vymazlené klávesnice.

Materiál kláves

Klávesy do klávesnic se vyrábějí z několika různých materiálů, z nichž každý má své specifické vlastnosti, způsoby barvení a potiskování, a také rozdílnou životnost. Nejčastějšími materiály jsou ABS (akrylonitrilbutadienstyren) a PBT (polybutylen tereftalát). 
 

ABS plast

ABS plast je široce používán pro svou nízkou cenu a snadnou výrobu. Je lehký, odolný proti nárazům a má dobré mechanické vlastnosti.

ABS klávesy se obvykle barví přímo do hmoty plastu, což znamená, že barva je součástí materiálu. Potiskování kláves se často provádí metodou sítotisku nebo laserového gravírování. Sítotisk je levný, ale náchylný k opotřebení, zatímco laserové gravírování je odolnější.

Co se týče životnosti tak klávesy z ABS plastu mají tendenci se časem lesknout kvůli opotřebení povrchu a mohou být náchylné k vyblednutí potisku. Jejich životnost je obecně nižší než u PBT kláves.

Celkově můžeme říci že klávesy z ABS jsou levnější a mají nižší životnost (jejich největším nešvarem je to, že se po nějakém čase používání začnou lesknout).

PBT plast

PBT je tvrdší a odolnější než ABS. Má lepší odolnost vůči teplu a chemikáliím a není náchylný k lesknutí ani po dlouhodobém používání.

Barvení PBT plastu je obtížnější, což zvyšuje jeho cenu. Nejčastěji se používá metoda double-shot (dvouvrstvé) nebo dye-sublimation (barvová sublimace). Double-shot metoda zahrnuje lisování dvou vrstev plastu s různými barvami, což vytváří prakticky nezničitelný potisk. Dye-sublimation vtlačuje barvivo do plastu, což je také velmi odolné proti opotřebení.

PBT klávesy jsou velmi odolné a mají dlouhou životnost. Jejich povrch se nevyleští a potisk zůstává čitelný i po letech používání.

Někdy se používají i exotičtější materiály jako kovy (především hliník) nebo i keramika či dřevo.

Mnoho fanoušků mechanických klávesnic hledá ten "ideální" feeling a zvuk klávesnice. Materiál klávesnice, typ stavby klávesnice, spínače a klávesy - to vše ovlivňuje výsledný efekt a zvuk.

Druh potisku kláves

Potisk se na klávesy dostává různými způsoby - jako vždy, každý má své výhody i nevýhody.

Double shot

Klávesa je tvořena "na dvakrát". Nejdříve se vytvoří základ klávesy, který obsahuje i popisek klávesy (legend). Na ten se poté nanese druhá vrstva plastu, která obsahuje povrch klávesy (bez popisku). Potisk tedy vlastně není potisk ale je součástí materiálu klávesy, proto jsou takto vytvořené klávesy extrémně odolné a nemusíte se bát, že potisk časem vymizí. Tyto klávesy jednoduše poznáte podle toho, že se podíváte na zadní stranu klávesy a uvidíte dvě různobarevné vrstvy plastu - ta spodní je v barvě popisku a horní v barvě klávesy.

Jak jistě již tušíte, tato metoda má jednu velkou nevýhodu - potisk klávesy může být pouze jednobarevný (nebo průsvitný). 

Pokud chcete obrázky nebo zajímavější potisk, budete muset sáhnout po dye-sub (dye sublimation) potisku, který sice není tak odolný jako double shot, nicméně také se nejedná o klasický potisk, u kterého byste se museli bát že jej časem odstraníte používáním.

Zvuk takovýchto kláves je většinou ostřejší, více "clicky".

Dye sublimation (sublimace barvy)

Dye sublimation používá předtištěnou šablonu, která se pomocí vysokého tepla (nad 220°C) přenese do materiálu. Teplem se barva "nasaje" do plastu, tímpádem se nejedná o klasický potisk a životnost potisku je velmi dobrá. Popisky kláves nejsou tak odolné jako u double-shotu, nicméně umožňují mnohem zajímavější a barevnější kombinace legend.

Nevýhodou je to, že popisek musí být tmavší než podklad, jinak by barva nešla vidět (avšak i toto má řešení - klávesa se vyrobí bílá a poté se takto potiskne celá klávesa). Další nevýhodou může být někdy ne úplně ostrý obraz potisku, jelikož barva se může někdy lehce rozpít v materiálu kláves. Tento efekt ale většinou není nijak znatelný, ale ostrost legend je zkrátka oproti double-shotu horší.

Zvuk těchto kláves bývá více tlumený a jemný (někteří by řekli více "thocky").

Dye sublimation lze provádět pouze na PBT klávesech.